Ilya Prigogine
Prigogine, Ilya (1917 - 2003) byl Rus-rozený Belgičan teoretický chemik, který obdržel Nobelovu cenu za chemii v roce 1977 pro jeho příspěvky k nerovnovážné termodynamiky. Termodynamika je studium tepla a jiných forem energie. Rovnováha je ustálený stav, v němž takové množství jako je teplota a tlak zůstává konstantní. V nerovnovážných podmínek, vnější vliv může způsobit toto množství změnit.
Prigogine se narodil Jan, 25, 1917, v Moskvě. On byl druhý syn Roman Prigogine, chemického inženýra a továrníka, a Julia Wichman Prigogine, hudebník. V Prigogines střetl s novou vládou, a tak opustil Rusko v roce 1921 žít v Německu. V roce 1929, oni se stěhovali do Belgie, kde Prigogine navštěvoval střední školu a poté vystudoval chemii na Svobodné univerzitě v Bruselu, z níž obdržel doktorský titul v roce 1941.
V roce 1967 založil a řídil Ilya Prigogine Center pro statistické mechaniky, termodynamiky a komplexních systémů na University of Texas, Austin. On se stal náměstek ředitele studia na École des Hautes Etudes en Sciences Sociales v Paříži v roce 1987. Belgie král Baudouin dělal jemu vikomta v roce 1989.
Prigogine rozšířil na termodynamických teorií, které vyhrál americký chemik Lars Onsager 1968 nositel Nobelovy ceny za chemii. Prigogine rozšířil je pokrýt jak nevratné a vratné procesy, údajně výsledkem v rovnováze. On se setkal kritiku od jiných vědců za jeho důraz na nevratné a nerovnovážné jevy, které byly často považovány za nevhodné materiál pro studium. Jeho metody, když se vešly širokou škálu chemických a biologických systémů.
On psal a co-psal několik knih, včetně nerovnovážných statistické mechaniky (1962). Termodynamická teorie struktury, stability a kolísání (1971), a pořádek z chaosu-muž má nového dialogu s přírody (1984).