V jiné metodě, známý jako štěpení embrya, velmi mladé embryo je rozděleno do dvou nebo více částí. Díly jsou umístěny do kultivačních misek a nechají se vyvinout do jednotlivých, stejných embryí. Tyto embrya jsou pak umístěny do náhradní matky své, aby dále rozvíjet. Ačkoli tato technika produkuje geneticky identické potomstvo, někteří vědci nezvažují, že je pravda klonování.
Dospělé buňky
V první technice vyvinutý pro klonování dospělé buňky, buňka převzaté z dospělého je vložen do neoplodněného vaječné buňky jehož jádro bylo odstraněno. Obě buňky jsou pak fúzovány s elektrickým pulsem. Fúze způsobuje, že buňky se vyvinout v embrya. Každé embryo je poté umístěna do náhradní matky své pokračovat ve vývoji.
V jiné metodě, jádro se odstraní z dospělé buňky a injikován do vajíčka, jejichž jádro bylo odstraněno. Genetický materiál vstřikovaného jádra se nechá vyvíjet po dobu až šesti hodin. Buňka se svým novým jádrem je pak dána chemickou lázeň, která způsobí, že jádro a buňka se fúzovat a vyvinout do embrya. Embryo je pak umístěn do náhradní matky lůna pokračovat ve vývoji.
Historie klonování
Ačkoli původy řezání jsou nejisté, existují záznamy o jeho využití datování od středověku. Tkáňová kultura vstoupil do komerční využití v roce 1950, a to především reprodukovat orchideje, a v roce 1970 jeho použití s jinými rostlinami staly se rozšířené.
Žáby byly první zvířata mají být klonované pomocí embryonálních buněk, v brzy 1950. Tím embryonálních technik brzy 1980 buněk byly použity ke klonování laboratorních zvířat, včetně myši; a hospodářských zvířat, včetně skotu a ovcí. Výzkumníky pozdní 1990 vyvinul klonovací metody, které používají pro dospělé živočišné buňky. V roce 1996 beránek (tzv Dolly) byl první obratlovec klonován z dospělé buňce těla. V roce 1998 vědci klonované desítky myší z dospělých buněk v těle. Výsledné klony myší pak byly samy o sobě klonují, vícenásobné generace klonovaných myší. V roce 2000, vědci naklonovali prase pomocí dospělého těla buňky, vytváří vrh pěti klonů. Techniky nakonec vyvinuté v takových pokusů by mohly být použity k inženýr prasat orgánů pro transplantace do lidí.
Pokroky v technikách klonování v pozdní 1990 zvýšila pravděpodobnost, že lidské bytosti by mohl být klonován, což vyvolává obavy o etice jak toho dosáhnout. V reakci na tyto obavy, několik národů zakázán vládou financovaný výzkum klonován
