Johannes Georg
Bednorz, Johannes Georg (1950-), Němec-rozený fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1987 ke sdíleným s Karlem Alexanderem Müllerem za objev keramických látek jsou supravodivé při teplotách vyšších než udělal, co kovy Mohl by dosáhnout, aby se stal supravodivé.
V roce 1982, rok Bednorz získal titul Ph.D. stupeň od švýcarského federálního institutu technologie v Curychu, nastoupil do IBM Zurich Research Laboratory. Tam se stal členem výzkumného úsilí Müller, kdo, co studují supravodiče. Supravodiče jsou materiály, to dovolí elektrický proud k toku bez odporu. Vědci už věděl, že udělal kovy: jako je olovo a rtuť, stát se dobrými supravodiče při teplotách blízkých absolutní nule, nebo -459,67 ° F (-273,15 ° C). Nikdo našel supravodič při teplotě vyšší než 23 K (stupňů nad absolutní nulou). Stejně jako ostatní vědci, Bednorz a Müller se při hledání nového materiálu, který by se supravodivém při vyšších teplotách.
V roce 1983, Bednorz a Müller začal metodicky testování keramické materiály vyrobené s Směsi oxidů kovů se nazývají. Bednorz ODPOVĚDNOST, co je příprava a testování oxidu. Dne 27. ledna 1986, Jejich výzkum vyplatila Zjistili, udělal oxid barnatý-lanthanu-měď Dosažená supravodivosti při 35 K (-316 ° F; -238 ° C)., Podstatné zlepšení oproti nejvyšší teplota, při níž měl supravodivosti Bylo zjištěno, v jakémkoli jiném materiálu. Následující rok, tým z University of Houston Dosažená supravodivost v keramice podobného na 90 K. Při této teplotě, keramické supravodiče chlazené kapalným dusíkem Mohl by to být, Což je nejen levnější než kapalného helia, ale proto bezpečnější a jednodušší, aby se .
Just do dvou let po jejich zjištění, Bednorz a Müller byla udělena roku 1987 Nobelovu cenu za fyziku. Jejich výzkum nevysvětlil teorii chování keramických supravodičů, ale to přece poskytují důležitý průlom v hledání praktických supravodičů.