Tyto obecné ekonomické trendy nemají nic společného s narcismus, nároku nebo Twitter. Ale dohromady, oni přidají až balonem dluh, méně dobře placených pracovních míst pro absolventy vysokých škol a bezútěšné dlouhodobé profesní vyhlídky pro Millenials. Copak vy ne přesunout do sklepa svých rodičů, taky?
Pokračujte ve čtení pro záblesk naděje.
Je tam Naděje pro Millenials?
Millennials jistě že ano. Ve svém mezník roce 2010 průzkumu Millenials, Pew Research zjistil milénia obecně být optimistický a věří, parta, i tváří v tvář ekonomické nejistoty. Například, i když 68 procent Millenials uvedlo, že nevyděláváte dost peněz, aby vedl druh života chtěli právě teď, plný 88 procent věřili, že oni by si vydělal dost v budoucnu [zdroj: Pew Research Center].
Klíč k této otázce, možná, je jeho znění, " Myslíte si, teď vydělat dost peněz, aby vedl takový život, jaký chcete, nebo ne? " Průzkum Pew zjistil, že nejmladší generace je překvapivě staré školy ve svých životních prioritách: milénia především chtějí být dobrými rodiči, vychovat šťastné děti a dát zpět do společnosti. Kolik peněz je " dost " ke splnění těchto obdivuhodné, ale ne nutně drahé gólů? Tato částka bude pravděpodobně odlišný pro každého
Což nás přivádí zpět k původní otázce:. Bude milénia být první generace dělat horší, než jejich rodiče? Zatímco my jsme rozebrat věty, možná je na čase přehodnotit naše definice ". Horším " Pokud příjmy a osobní bohatství jsou naším jediným měřítkem měření úspěchu, je tu velmi dobrá šance, že milénia bude nedosáhne finančních zisků ze strany rodičů.
Ale co když budeme následovat několika významných světových ekonomů a změnit měřítko úspěchu z hrubého národního produktu k hrubé národní štěstí? Když Země Institute Kolumbijské univerzity montuje své výroční zpráva World Štěstí, které považuje za mnohem více než průměrného příjmu domácností, ale i obec důvěra, tělesné a duš
